25. listopadu 2008 v 12:14 | Myra
|
Konečně jsem se vyspala natolik, abych se mohla pustit do psaní reportu. Doufám, že někoho neurazím, nezesměšním nebo cokoliv jiného - protože já když se pustím do psaní, tak to lítá XD
Takže to bude dlouhé, strašlivě ukecané a plné ještě čerstvých dojmů :)
Edit (25.11.) - Ok, je to delší, než jsem čekala. O HODNĚ. Buďto se nadechněte a potopte se pod perex, nebo se chyťte za hlavu a odejděte :D
***
Pro mě Akicon začal už ve čtvrtek večer, kdy jsem se asi pětkrát snažila všechny věci našlapat do baťohu tak, aby se mi to tam poskládalo a pokud možno co nejmíň pomačkalo. Povedlo se mi to sice až v pátek odpoledne, ale o tom se nemluví :) Nakonec spacák skončil naprosto neprakticky až dole, stejně jako jídlo (Myra is a inpractical girl XD) a já mohla jít s klidem spát. Jenže ráno jsem se vzbudila s granátem místo hlavy - takže jsem do sebe kopla enormní množství prášků (přece nebudu riskovat, že to nepřejde!) a spala až do půl dvanácté (na školu se neptejte XD). Pak byl akorát čas skočit do sprchy, dobalit zbytek věcí, prorazit si katanou obrázek Ichiga (zasvěcení ví :D) a nechat se rodiči hezky odvézt až na nádraží. Díkybohu, kdyby naši nejeli na chalupu, capkala bych s těžkým báglem až na nádraží. Takhle mě odvezli na nádraží, naložili do vlaku a já v klidu dojela až do Kolína, kde jsem si ale přes hodinu musela počkat na EC, kterým se z Brna řítily Adellin s Xinji. Lidi koukali divně jak na big bágl, tak na katanu a nakonec i na mě - to když jsem se složila u topení a vydržela si hodinu zaujatě číst Premiere XD
A víte, co fakt nemám ráda? Ušourané bezdomovce, co se nade mnou několikrát zastaví a začnou škemrat peníze. Nemám, nedám!
Ale nakonec jsem to v pořádku přežila, nastoupila do vlaku (ani neměl zpoždění!) a hned narazila na holky, které se nakonec dostaly i do kupé. Ta půlhodinová cesta do Prahy se neobešla bez lehčího dělání ostudy, katapultace spacáků *mává Xin* a lehčího okukování, protože právě s Xinji jsem se osobně viděla poprvé. Myslím, že oboustrané zděšení se nedostavilo :-D
Vlastně... Zděšení se dostavilo až ve chvíli, kdy jsme se začaly cpát ven z vlaku a v chodbičce se za mnou a Xin ozvalo:
Adellin: "Průšvih!"
M&X: *pohled na sebe* "Jakej?"
A: "No velkej! Zlomila se mi katana..."
M&X:*záchvat smíchu*
No dobře, my víme, že to nebylo k smíchu, ale představte si tu situaci... Narvaná chodbička vlaku, příjezd do Holešovic, a do toho tohle XD Ale nejlepší stejně bylo, že když jsme vystupovaly, tak za mnou "CINK!" a Adellin se katapultovala horní část katany a rovnou mezi udivené lidi na nástupišti :D
Neobešlo se to bez poznámek, kterých jsme ale radši rychle nechaly, protože Adellin vypadala opravdu rozladěně. A schytat takovou ránu kovovou cubou od katany není eňo-ňuňo XD
Ale nakonec jsme i bez poznámek měly ty dobrou náladu všechny - malé zmatkování u automatů na jízdenky tomu moc nepřidalo a tak jsme do metra lezly trochu vysmáté. Jenže vysmátí nás přešlo po vystrčení nosu na Chodově - moc lidí, moc zima, a ohromná šipka "KC Zahrada TUDY!" se taky nedostavila. Po chvilce očumování větší skupinky kluků s bágly a karimatkami jsme se radši došly zeptat prodavačky, které nás poslala jedním směrem ven a "To najdete!"
Našly jsme akorát ohromné obchodní centrum Chodov a čtyři podivně vypadající postavičky, které si nás prohlížely stejně zvědavě jako my je. Nakonec to byly ony, kdo přišel a zeptal se: "Ahoj, taky jedete na Akicon?" :D Nezbylo než kývnout a přiznat, že absolutně nevíme kudy.
Z postaviček se nakonec vyklubaly strašně milé holky, které se taky sjely pomalu z celé republiky a k našemu štěstí už na Akiconu byly. Jenže jsme stejně trochu bloudily, ptaly se, ale pak chytily správný směr a během 15 minut dorazily ke KC Zahrada.
***
Den první - pátek
Ještě před registrací/ zaplacením/ nahlášením se jsme se pustily do čilého hovoru, do kterého se zapojovali všichni, kdo stáli před námi i za námi. Trochu mě zmátly automatické dveře, ale díky návalu mě nepřiskříply a tak jsme hezky postupně všichni nahlásili jméno a stav placení, vyfasovali placku buďto s Aki nebo Konem, jmenovku, kalendářík a TA-DÁ! Byli vpuštěni do auly.
Nastala chvíle zmatkování a otázky typu Kam s těmi baťohy? nebo Kam vůbec jít? Po chvilce zmatkování jsme zakotvily pod schody, kde byl krásný červený koberec a hlavně žádní lidé XD Sice k nám za chvíli připluly (nebo my k nim? Už nevím XD) další tři holky, ale v jedné z nich jsem poznala slečnu, se kterou jsem mluvila na lidé.cz o cosplayi a Akiconu :) Cosplay Eda Elrica z FMA měla opravdu NOMNOM, stejně jako vlasy, kterými dotáhla Adellin XD
Po počátečním zevlení jsme se nacpaly do hlavního (a největšího) sálu Honšú, kde měli organizátoři úvodní slovo - a musím říct, že moc lidí se nedostavilo, přece jenom je to věc hlavně pro nováčky, jako jsme my. Pobavil mě organizátor, který měl úvodní slovo (a který už zase nevím jak se jmenoval XD) a jeho funkce "podržtašky" BigBossovi DanuQ :D
Jinak se tahle úvodní čast nesla v okukování lidí okolo, okukování prostředí, hledání sálů a návštěvy manga čítárny, kde jsem si se slzami štěstí v očích mohla otlapkat první tři booky Bleache XD
Ale stejně jsme pak zakotvily opět dole, protože Alfred, který měl původně dorazit už s námi, se zdržel v práci a tak se objevil až večer. Znamenalo to zvědavé Xin nejdřív vysvětlit, na koho to vlastně čekáme a jak vypadá (Alfe, nechtěj vědět jak jsem tě popsala XD) a pak jenom hlídat mobil a občas zčekovat vchod. Alfred nakonec dorazil zrovna ve chvíli, kdy jsem čekovaly venku. Mimochodem, přijít ven znamenalo se pomalu udusit kouřem. V areálu je totiž zákaz kouření, takže se všichni závisláci na nikotinu shlukovali venku, kde si mohli bez starostí hrát na tovární komíny.
Po oddrapnutí Alfreda jsme ho zatáhly do našeho bivakoviště pod schody, seznámily s Xin a docela zmateně ukázaly, kde je co. Divím se, že to pochopil, já bych to od sebe nepochopila :D
A pak... Pak jsme se tak nějak trochu pomotávali od jednoho k druhému. Chvíli jsme koukali na borce trsající na DDR, lítostivě postály (já a Adellin) nad obsazeným PS2 a zjistili, že v horním patře na ochozu je zapojený počítač s přístupem na internet. Po chvíli jsme usoudili, že to nemá cenu, a usadily se právě na ochozu u stolku. Alfred se zasekl s někým dole, a tak to byla opět čistě dámská jízda. Ale i ta byla po chvíli zkažena, protože jednak za námi přišel Alf, a pak se dole objevila postava, ze které se vyklubal DodFeinobi - kamarád od Adellin a zapálený starwarsák a Trekkie XD Takže když po pěti minutách hypnotizování dvěří od pánských toalet ("Víš, že to vypadá docela divně, když pořád koukáme na dveře od záchodu?") odtamtud vyšel Darth Vader, Adellin jenom zapištěla a letěla dolů. Naštěstí po schodech :) Po uvítání a představení osobně (taky se viděli naživo poprvé) ho dotáhla nahoru k nám - doufám, že nebyl moc vyšokován, protože byl hned obrán o Darth Vaderovu helmu, který putovala od jednoho k druhému XD Ale musím říct, že Dod krásně kreslí, závidím mu jeho (trochu futuramácký) styl. A Adellin teď můžu navíc závidět další Bleachovskou figurku, kterou jí dovezl. Jenom nechápu, proč byl Grimm v krabičce od Ichiga... Že by náznak, jak se věci ve skutečnosti mají...? *hromada muškoidních představ* Že by... HMM!!! *uhýbá před Adellininou botou na platformě*
Dobře, popojedeme XD
Kluci se trochu zakecali na ochozu, takže my tři jsme se musely zabavit samy. Konečně jsme se dostaly k PS2, kde jsme se navzájem pomlátily při Soul Calibur, zazevlily si dole a nakonec koštly, jaké dělají kafe. Načež jsme byli Xin nazvány kafovými maniaky a nezbavily se toho :)
Můj povodní záměr byl jít v pátek na promítání na anime Léto s kappou Kú, ale nějak jsme na to všichni hromadně zapomněli a tak se nacpali do sálu Honšú až o půl jedenácté, kde promítali dva díly anime Rocket Girls. Musím říct, že jsem se bavila. Anime bylo samo o sobě vtipné, ale k mojí smůle jsem vedle sebe vyfásla Alfreda, který se taky směje každé kravině, takže jsem se pak musela smát taky, sotva jsem ho slyšela. Díkybohu, že se neřehtám nahlas XD Ale rozhodla jsem se, že až si vyčistím disk, bude tohle anime jedno z mála, co mi stojí za to stáhnout. Musím přece vědět, jestli se hlavní hrdinka nakonec doopravdy podívá do vesmíru nebo ne ^^
Promítání končilo v jedenáct - takže jsme se tam ještě zhruba dvě hodinky poflakovali, nechali se fotit od zvědavého oka dole - to když jsme s Adellin a Xin seděly na ochozu a vesele pozorovaly, jak se dole dokumentuje. Přišla za námi i Elfí - jedna z těch holčin, se kterými jsme bloudily a hledaly KC Zahrada. Dopadlo to tak, že když jsme se stěhovali do Honšú, dočasně přeměněného na nocležárnu, spala mezi námi jak ona, tak Night-ii, protože je nějací e-e otaku vystrčili z jejich míst. A protože se nám moc spát nechtělo, dělala se malinko ostuda a hlučelo se - načež jsme byli sprcáni kýmsi ze sálu (tuším, že to byla Miharu), ať už jsme zticha, že rušíme všechny. To nás tak zarazilo, že jsme si párkrát zašušňali a umřeli. Teda aspoň já - chudák Adellin na kraji schytávala celou noc dávku pilin a neidentifikovatelných zvuků od souseda - jakéhosi staršího kluka nebo mladého pána, který z nás měl zvečera evidentně srandu a pořád se smál do spacáku XD
Jinak noc proběhla v klidu a míru.. Kromě strašných kravin, co se mi jako obyvkle zdály XD
Den druhý - sobota
V sobotu proběhlo docela drsné probuzení ve formě rozsvícení velkých světel v sále. Člověk už je sice vzhůru, ale pak PRÁSK a dostane ránu světlem. Takže super.
Nezbylo nám nic jiného, než se bleskově posbírat, napěchovat věci do baťohů a vystřelit ven, protože se opět začaly rozestavovat židle a noclehárna měnit v promítárnu.
A jako první bylo hádejte co? KAFEEEE! XD
Vlastně ne - první bylo vyhrabání cosplayů a sprinty na záchod, kde se ze mě a Adellin stali Vizardi. Pro mě to převlékání nebylo tak fuj - sice mi málem upadly ruce při vyčesávání culíků, ale pořád jsem to neměla tak hrozné jako Adellin, která musela vytrpět vyčesávání vlasů tak, aby se daly schovat pod krátkou paruku a pak ještě nasazování oné paruky XD
Ale nakonec jsme zmákly i toto a tak jsme ze dveří vylezly už jako Hiyori a Shinji ^^
Ještě před kafem nás Elfí začala lákat na hru Uke bere, Seme dává, ale tam bych šla beztak jenom já, protože Adellin nemá yaoi ráda, Xin je prcek a kluky bych na to nedotáhla XD Takže jsme si naplánovali přednášku Japonci myslí jinak, jenže ta byla v malém sále (Šikoku) a my se do sálu už prostě nedostali. Takže následovala chvilka flákání se (a kafe?) a pak šup do Hokkaidó na Lysandřin Workshop kreslířů. Opět jsem se skvěle bavila, Lysandra umí výborně přednášet a poučovat o závažných (uměleckých) věcech vtipnou formou :) Nehledě na to, že Alfredova hrdě zvednutá ruka na otázku "Kdo ještě nikdy nedržel v ruce tužku?" byla taky velice vtipná XD
Jediný problém, který byl, bylo na povel kreslit - já skončila u náčrtků hlav Renjiho a Ichiga, Dod se rozpovídal o svých postavičkách, Xin vyplodila dvě roztomilé manga slečny a Adellin vyfrkla jakéhosi bišíka (XDDD) nebezpečně podobného Hirumovi. Takže poměrně úspěch - až na to, že z Alfreda potom vypadlo, že tam svoji prvotinu nechal a zbaběle vzal roha. Fuj na něj XD
Po workshopu jsme vyběhli schody a došli se podívat na končíčí Anime aukci - jenže jsme pozdě přišli na to, že je to AUKCE a tím pádem nemá cenu dávat třeba čtyři stovky za plakát. Zklamaně jsme schovali peněženky a šli číhat na Autorskou & Sběratelskou burzu, kde se nám povedlo si urvat pár placek. Mám krásnou placku s Ichigem a logem Bleache, Adellin si ulovila dva Alucardy a Alfred Kaname z FMP a tuším, že taky Alucarda.
Když jsme vylezli z aukce, nějak jsme se oplendali kolem vchodu a zjistili, že docela slušně zasněžilo (na Prahu XD), takže se popadly foťáky a Adellinin zlomený meč a šly se dělat kraviny ven. Ulovila jsem krásnou fotku Xin, která ve vlajícím Aka plášti vypadá fakt dobře, stejně jako netopýří Dod Vader :) Adellin si hezky Shinjiovsky dřepla na okraj fontány, takže taky NOMNOM foto - jenom ten podřep vyasocioval kopanec, čehož se Dod hned chopil XD Nakonec došlo i na onu zlomenou katanu, to když Alfred alias Naruto šel zapíchnout Doda jako Vadera :D Asi by těch fotek bylo víc, ale zima (a sněhové koule) mě zahnaly dovnitř, takže já osobně už víc sněhových fotek nemám XD
Někdy odpoledne jsme se hromadně shodli, že máme hlad a nic pořádného na jeho zahnání, takže se zateplily kostýmy, posbíraly peněženky a vyrazilo se do Centra Chodov do Hypernovy. Po cestě se dělaly kraviny, Xin lezla Dodovi pod plášť (nebo mu ho držela..? XDD) a mě hrozilo hození do sněhu. Díkybohu, že ho bylo tak málo XD Do Hypernovy jsme došli celí, sice trochu zmrzlí, ale došli. Ani jsem nepočítala, kolik lidí se otáčelo - většinou kvůli Alfredovi, který šel jako Naruto, nebo Dodovi, který si neodpustil Vaderovu masku ^^ Xin taky nebyla zrovna nenápadná v Aka plášti a Adellin v Shinjiho kabátu působila spíš jako jistý detektiv s doutníkem :D Jenom já, deggen, jsem si vzala glády a ještě černou bundu, takže jsem vypadala jako Sexy no Jutsu Santa Clause XD
Ale nevadí, i přes ty miliony pohledů jsme v klidu ulovili jídlo i pití, sladké a nezdravé blbosti a medvídky, co měli špatné následky (příště vám za medvídka v pití zalepím víčka, vy obludy!)
Než jsme šli zpátky, tak se Adellin zasekla ve zverimexu, kde si chtěla koupit obojek a vodítko, ale protože jí bylo trapné si ho tam zkoušet, nakonec odešla s prázdnou. A my se naopak pak všichni zasekli o patro výš ve Sparkysu, kde jsme se malinko vrátili do dětských let :D Víte, jak dlouho jsem neviděla stavebnici Merkur? XD
Jenom jsme se pak trochu zasekli před JRC, kam vletěli Adellin s Dodem. My si tak díky tomu vytrpěli hromadu dotazů od poměrně normálně vypadající chlápka, který opravdu vypadal zaujatý našimi kostýmy.... Ale jenom proto, aby nám vzápětí začal nutit film "Život Ježíše, ale ne ten film od Mela Gibsona, ten druhý" XD Tu dráhu, kterou jsme odtamtud i přes Alfredovu konverzaci s oním pánem nabrali, by stálo za to natočit XD
Do KC jsme se dostali už bez zastávek, a před vchodem jsme akorát stihli Akatsuki focení, ale kvůli nákupu zapadli dovnitř a už se nešli přidat k fotícím.
Vevnitř se zrovna všechno připravovalo na soutěž Do posledního otaku, která probíhala ve velkém sále a byl o ni hromný zájem. Tím pádem se uvolnil prostor kolem DDR, jenže díky tomu, že jsme jenom koukali a necpali se, jsme měli smůlu XD
Zato jsme pak stihli konec přednášky Asijské idoly dívčích srdcí, na kterou se mnou nikdo jít nechtěl, ale nakonec jsme se bavili všichni tři. Xin se totiž někam ztratila s cosplayerem Sasukeho a Sasoriho a Dod šel zkoušet na večerní divadlo Deníku Vraha. Sice jsem zase stála vedle Alfreda, takže nával hlášek a keců byl zaručen, ale k tomuhle divadlu se to hodilo :D Protože tahle přednáška se totiž dala snad všechno, jenom ne brát vážně XD Největší poznatek, co jsme si z ní odnesli bylo, že slovo "bišík" se dá používat pořád a všude a na cokoliv :D
Po skončení přednášky jsme se usadili a čekali na vyhlašování výsledků soutěží. Jak se dalo čekat, ve fanfiction soutěži vyhrál třikrát Naruto fandom a já se svým Bleachem neměla šanci. Ne že bych to nečekala, ale stejně jsem byla trochu zklamaná. Ale na to pódium jsem stejně nakonec musela dolézt, protože hAnko, která mě pověřila za ni převzít cenu, vyhrála (čekaně :D) první místo. Fuj, přála bych jí tam být XD Dokonce mám i fotku, Alf byl akční, ale díkybohu, že na té fotce není nic vidět, ještě by prasklo, že jsem se na pódium hnala jenom v ponožkách a kecky byly zapomenuty pod sedadlem XD
Po vyhlašování vítězů se zpívalo (ROFL) a pak křtil Deník Vraha (ještě větší rofl, protože se taky zpívalo XD) a pak dražil pokřtěný výtisk. Strhla se bitka - výtisk chtěl jak DanQ, tak Alfred, který to ale nakonec vzdal a pak litoval :D
Po křtu jsem se vydali bitkovat o místo před sálem, kde se mělo hrát - jenže k našemu údivu tam bylo prázdno XD Tak jsme se hezky nabidýlkovali ke zdi a plnili funkci ochranky, aby dovnitř nikdo nelezl dřív, než herci zavelí. Mezitím se sešlo docela dost lidí, takže se místnost našlápla docela solidně. Ekl vzduch zaručen XD
Ale představení bylo epesní - celou dobu jsem se musela smát, cvakala jak divá a nakonec i natáčela. Ty písničky za to totiž stály XD Jenže můj foťák se ukázal jako absolutně zákeřná a škodolibá potvora a v půlce songu mi posměšně zapípal a umřel. Kdyby nebyl rodinný, asi bych ho v tu chvíli otřískala o stůl, na kterém jsem seděla XD Takže mám jenom něco, a od téhle chvíle jsem už nefotila. Díkybohu za Alfredův mobil a Adellinin nevybitý a poslušně sloužící foťák XD
Po Deníku Vraha jsme se nahrnuli k programu a koukali, co dál. Vzhledem k tomu, že na promítání jsme strávili minimum času, jsme se nasoukali do Kjúšú na Gekidžóban Šakugan no Šana, jenže tam bychom zhruba tři hodiny stáli. Takže jsme se zase vysoukali ven, zkonstatovali, že Xin se opět ztratila s Akatsuki a tak.... udělali největší chybu svého života a zapadli o sál vedle. Mělo se tam promítat jakési anime drama Midori. Jenže to, co se tam promítali, mělo HODNĚ daleko jak do anime, tak do drama XD
Chytli jsme totiž zbytek Velkého jakuzáckého hororového divada: Gozu, což by horor asi tak jako reklama na dětské plenky Pampers XD
Horor to byl spíš pro nás, protože nejdřív jsme se sice smáli, jo, "Aniki" byl fajn, jenže pak kvílel Alfred - scéna "naběračka s háčkem kdesi" (a nemyslím ten háček, všichni víme kde má naběračka háček) ho psychicky velice krutě poznamenala XD Jenže jak jsme se s Adellin řehtaly, tak vzápětí šly nohy nám do X, protože když se při provádění divokých věcí zasekne nádobíčko v nádobíčku, a nejde to tam, ani ven... navíc z toho důvodu, že je nádobíčko čímsi drženo... a to "cosi" je pačmáka... No promiňte, ale FUJ! A fuj MAX! Jenže když se musíte dívat, jak Japonka hentaiově trpí, aby vzápětí vyplopla onoho "Aniki", jste sice zhnusení, ale zároveň se u toho řežete jak koně XDD Kdo nezažil, nepochopí. I když... My sice zažili, ale nechápeme taky :D
Ale jedno můžu říct jistě. Alfred to měl do neděle na talíři :D
Po tomhle otřesném zážitku do sálu naklusal DanQ, který nám i bez chytrého papírku, který si zapoměl, uvedl ono drama Midori. Jeho "pokaď si myslíte, že Gozu bylo hrozné, věřte, že tohle bude ještě horší" nás moc neuklidnilo XD A bohužel měl pravdu - Midori patří k těm nejotřesnějším věcem, co jsem kdy viděla XD Autor (který si to mimochodem pět let sám kreslil a animoval), si na svém díle asi vybíjel ty největší frustrace a deprese, co kdy měl XD A vůbec nezáleží na tom, že je to jenom adaptace mangy. I tak to bylo e-e MAX. Ale i přes to někteří jedinci nelenili a hned po příjezdu domů šli hledat necenzurovanou verzi XD
A aby toho nebylo málo, sotva jsme se vzpamatovali z tohoto kulturního šoku, následoval další - anime Fénix je zajímavé maximálně tím názvem XD Při prvním díle jsme hodili nohy nahoru, ujídali medvídky a hláškařili všichni tři XD A po prvním díle brali roha :D
Jediné, co mi z toho víc utkvělo v paměti byla hláška Adellin: "Tak tohodle ptáka budou chytat hodně dlouho..."
Když jsme lehce vysmátě vypadli ze sálu, konečně jsme odchytli Xin, která nám oznámila, že jde spát. Popřáli jsme jí dobrou noc a šli se usadit pod schody. A víte co? Tam jsme vydrželi až do neděle XD Někdy zvečera (zhruba v jednu v noci) se k nám přidali dva kluci (pamatuju si jméno jenom jednoho z nich XD), ze kterých se vyklubali Bleach fanatici. Jenom jsme s Adellin zajásaly a jaly se vesele konverzovat takovým způsobem, že jsme pak odehnaly i Alfreda - to když téma Naruto vyčpělo a zůstal jenom ten Bleach. Musím říct, že tahle debata patřila k těm lepším, kterých jsem se na conu zúčastnila :) Protože ač bych to netipovala, vyloženě Bleach fanatiků je po čertech málo. Takže takhle jsme se vyřádili všichni čtyři a musím se pochlubit - kluci byli docela vyjukaní, jaký máme s Adellin přehled a pamatováka, co se týče Bleach kravinek :D Ono když člověk čtvrt roku nedělá nic jiného než že to sjíždí pořád dokola.... XD
Ale i tohle téma nakonec nějak odešlo, protože se vrátil Alfred a chvíli po něm přišla i Taurwen Vanima, lolitka a mě zažitá spíš jako Orochimaru z cosplay srazu. Takže téma se začalo zvrhávat v cosplay a pak hooodně všeobecno a už spíš osobno (styl Nezasvěcení-prdlajs-pochopí), takže ti dva bleachovští kluci to po chvíli vzdali a šli spát. Nahradila je spolu-lolitka od Taurwen, která byla vyhnána ze spacího sálu, kde se dělal bordel a pak i zpívalo XD
Musím říct, že si už vlastně ani nepamatuju, o čem všem jsme diskutovali - ale můžu stoprocentně říct, že to bylo milé, fajn a příjemné. Jenom jsem pak už měla krizi, jak si sednout, protože mě začala příšerně bolet kolena. Nakonec jsem odšoupla věšáky a opřela se o zeď vedle Alfreda. Jenže to zas po chvíli začalo hrozit, že mi spadnou víčka a sesypu se na něj - a tak jsem se na to vykašlala a šla rozbalovat spacák.
Asi jsem nakazila i ostatní, protože lolitky (nebo Lordíci? ^^) se pro mě jakýmsi záhadným způsobem usadily/uložily u zdi a evidentně je zadek vůbec netlačil, Adellin se zachumlala do Shinji kabátu nahoře na sedačce, já spacák rozbalila pod ní a vedle mě se složil Alfred. Ten si nemohl odputit poslední fotky - ano, Myra, které ze spacáku čouhá akorát blonďaté páčo a kus výtlemu je opravdu věc, kterou touží všichni vidět XD
Ještě chvíli jsme si povídali a pak zakápli. Teda aspoň já - pamatuju si na onen rozhovor a pak si pamatuju až ráno XD Usínání? Pffffff, ale kdeže XD
A sny? Velice divoké. Nechtějte radši vědět XD
Den třetí - neděle
Nedělní probuzení bylo fakt fajn - první, co si pamatuju, byla Xin, která se nade mnou skláněla a evidentně se dobřa bavila. Další věc byla hrouda s modrou čupřinou, schovaná pod kabátem - Adellin měla ještě půlnoc, stejně jako Alfred v mojí nebezpečné zóně- doufám, že jsem ho během noci nějak nepomlátila nebo nepokopala, vedle mě spát blíž než na metr je otázka života a smrti XD
Pohledem na mobil jsem zjistila, že jsme spánek protáhli o trochu déle, než jsme chtěli. Bylo skoro devět, takže následovalo vypíďalkování se ze spacáku, domátožení se na WC, udělání ze sebe člověka a navíc ještě casual Hiyori. Po chvilce ospalého mžourání se to ale povedlo a když jsem se doplazila zpátky, byla vzhůru už i Adellin s Alfredem. Alf cosplay už vzdal, ale Adellin se oblékla aspoň do našich ladících proužků, ale paruku už taky e-e. Naprosto ji chápu XD
A po nahastrošení se do něčeho jiného než spodní prádlo a tílko nastal pro mě okamžik, na který jsem se těšila celý víkend - přednáška Akiko: Jak se stát, úspěšně žít a šťastně zemřít jako yaoifangirl. Nevěřila bych, že před sálem se dav začne shrocovat už půl hodiny předem! Ale bylo tomu tak, a tak jsem se vykašlala na ranní kafe a šla se cpát taky. Adellin na mě sice koukala jako na vraha, ale došla nahoru taky - ovšem jenom proto, aby se složila ke zdi a dospávala .To Alfred mi rovnou do očí vmetl, že jde taky - a to jenom proto, aby se mi pak mohl smát, že jsem yaoi fangirl XD A Xin se už zase někam ztratila, možná dobře, nemusím z ní udělat yaoi maniaka v tak útlém a nevinném věku ^^
Každopádně - před sálem bylo v půl jedenácté téměř nedyýchatelno, a když se sál otevřel, bylo to na ušlapání. Moc tomu nepomohla ani akčnost zezadu - čili pořádný strkanec od jednoho nejmenovaného provokatéra. Jekot lidí přede mnou byl dostatečnou odpovědí na to, kam až šla řetězová reakce XD
Když jsme se narvali do sálu, zkonstatovali jsme, že je opravdu plný - sedělo se i na zemi a stálo se. A taky nám neuteklo, že zbabělec Adellin to vzdala a šla radši na kafe. (Mor na tebe, ty dřeváku!)
Ale přednáška samotná byla dokonalá. Přednášející Akiko to všechno brala s naprosto perfektním nadhledem a lehkým sarkasmem, takže publiku hýkalo smíchy a hlášek do vzduchu lítalo nespočet XD Se škodolibým potěšením jsem sledovala, jak se Alfredovy plánované cosplay postavy na plátně ožužlávají s jinými bišíky, z čehož měl chudák šoky a kvílivé výkřiky "Ale neee, další cosplay v háji!" pobavily polovinu sálu. Jenže kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp, a tak jsem vzápětí kvílela i já - to když se na plátně objevil Aizen a Ichimaru. Tenhle yaoi pairing je jeden z mála, co opravdu nemám ráda. FUJ VLNKA! *otřepává se jak ratlík*
Ale díky foťáku, co jsem zabavila Adellin, jsem mohla clou přednášku nafotit, tak doufám, že z toho bude aspoň něco vidět XD
Po přednášce jsme lehce vysmátě vypadli ze sálu a po chvilce zmateného hledání objevily Adellin a Xinji na DDR - tak jsme se šli nadšeně přidat (čtěte: nadšeně ze sebe udělat lamy XD)
A protože byl ještě čas, vletěli jsme i na nedělní anime burzu - jenže nás tam ani jednoho nic neuchvátilo, snad kromě figurky nějaké anime holčiny. Byla krásně propracovaná, ale ani jedna jsme ono anime neznaly a navíc, Adellin nebyla ochotná jít s cenou moc vysoko a DanQ zase moc nízko, takže nakonec se obchod nekonal :) K mému zděšení jsem u jednoho stolku objevila DVDčko s yaoi Okane ga nai, což je absolutní příšernost s dvouapůlmetrovým seme a metrapůl vysokým uke, který má oči jako dvě CDčka (pokepokepokepokePOKE!!!), která se navíc hrozně líbila May (úchyle!!). V první chvíli jsem jenom svým konsternovaným zapištěním vyděsila prodejce, pak jsem vzala roha a když se mi rozleželo, že bych jí to mohla koupit, už to bylo pryč. Asi se našel nějaký jiný úchylák XD
Tu dobu do dvanácti jsme strávili balením, žvaněním (jak jinak) a okukováním odcházejících. Absolutně se nám nechtělo pryč, a tak jsme byli jedni z posledních, co KC Zahrada opustili.
***
Na metro jsme šli s kamarádkami Xin, která s nimi blbla ještě v KC a má tak fotky Deidary a Tobiho ^^ Po náskoku do metra se definitivně rozhodlo, že se půjde někam na jídlo. Vyhrál McDonald v Holešovicích, protože nám odtamtud jel vlak a zbytku to bylo jedno, protože jsou Pražáci.
Opět se chvíli zmatkovalo s tím, jak do malého prostoru naskládat sebe, baťohy a ještě tácy s jídlem XD Ale povedlo se a já si zavzpomínala na letní AkaANBU sraz - seděla jsem totiž na úplně stejném místě jako tenkrát :D
Po chvíli se s námi ony dvě slečny rozloučily (jedna se tuším odpojila už v metru) a my ještě chvíli seděli a povídali a... dali kafe. Vlastně daly. Já a Adellin :D Zbylí dva zvrhlíci si dali horkou čokoládu.
Jenže jsme to ani nedopili a nastalo zmatkování ohledně vlaků. Nechce se mi to vypisovat, protože si to stejně už nepamatuju, jak a co mělo a nemělo jet - stačí, když řeknu, že jsme dobrou půlhodinu strávili lítáním mezi Hlavním nádražím, Informacemi a Holešovicemi, abychom nakonec skončili tam, kde jsme měli skončit původně. Čili v Holešovicích u vlaku v 16:33, do kterého jsme posadili Xin. Chudák, byla naměkko, vůbec se jí nechtělo, a já se přiznám, že jsem měla co dělat, abych nezačala fňukat XD Přece jenom jsme byli dva dny pořád spolu a mě tahle malá milá obludka za tu dobu hodně přiřostla k srdci.
Nám s Adellin vlak jel až za hodinu (půl pátá je na nás moc brzo XD), tak jsme nahodili bágly, došli na WC (Adellin došla a byla znechucená), mě narozdíl od Alfreda uteklo online předání drog (sakra!! XD) a vykekovali jsme jakéhosi Japonce, který se zděšením v očích vyběhl ze záchoda jenom proto, aby tam vzápětí zase zaběhl XD A pak.. pak jsme si šli mrznout na lavičku do nějakého parku, protože... no... protože pizzerie měla zavřeno a chodit někam dál nemělo cenu XD Takže po chvíli jsme se zase sbírali a šli zpátky na nádraží.
Vlak už tam stál na místě, takže jsme se rozloučily s Alfredem (opět slzy na krajíčku), který nám celou dobu obětavě dělal doprovod. IC bylo úplně našťouchlé, takže jsme skončily na chodbičce na sklopných sedátkách.
A nastal útlum.
Málem jsem Kolín přejela.
A přiznám se, tentokrát jsem loučení nesla ještě hůř a sotva jsem vypadla z vlaku, tahala jsem kapesníky XD
V Kolíně jsem ani nečekala moc dlouho, během 10 minut jsem už zase seděla ve vlaku-osobáku do Nymburka. Jediné, co mě trochu vytáhlo z letargie, byla banda holek s nahatými zády a pupíky na nástupišti, co se ani neobtěžovaly ztlumit hlas, když drbaly moje dva vyčesané culíky a katanu. Naschvál jsem jednu z nich pak při nástupu do vlaku vzala baťohem, bwahaha XD
A cesta domů... Byla už lehce e-e. Nahodila jsem mp3jku, poslouchala a smutnila, že je to už zase za námi. I když jsem si to moc užila :)
V Nymburce na mě čekal Petr, díkybohu za auto, domů bych už asi nedošla - únava se nějak nehezky rozložila XD To mi ovšem nezabránilo doma shodit bágl a jít mamce i Petrovi nadšeně vykecávat díru do hlavy. Doufám, že z toho jásavého blábolení něco pochopili XD
Večer... jsem už jenom přetáhla fotky, ohlásila se tu a až do noci si povídala se spolupachateli z Akiconu.
A verdikt? Výsledek?
... proč takovéhle akce vždycky tak rychle utečou?!
A/N: Fotky musím upravit a naházet na Imageshack, budou v příštím článku. Teď se jdu ukafovat k smrti, že jsem to konečně dopsala, YAY! XD
Aaa...nemůžu za to, ale já se směju všemu...příště budu radši mlčet XD